Modální slovesa v angličtině

V tomto článku, kde je vyučována angličtina online, se podíváme na jistý druh anglických sloves mající svá vlastní pravidla použití, kterými se odlišují od ostatních sloves v angličtině. Nazývají se modální slovesa. S modálními slovesy se v angličtině setkáváme velice často a některá z nich patří k nezbytným základům, které bychom měli bezpodmínečně znát.

Nejprve si řekneme několik základních informací o modálních slovesech v angličtině, následně se v druhé části stránek zaměříme na nejpoužívanější modální slovesa a nakonec se zmíníme i o několika dalších modálních slovesech, která stojí zato perfektně ovládat.

Vlastnosti modálních sloves v angličtině - modal verbs

Modální slovesa mají v angličtině zvláštní postavení – naprostá většina z nich totiž není při tvorbě otázek a záporů vázána na pomocná slovesa, ale tvoří všechny tvary samostatně – bez použití pomocných sloves ("do", "does"). Zároveň platí, že tvary modálních sloves jsou pro všechny osoby stejné, tudíž se na konec modálního slovesa nikdy nepřipojuje -s ve třetí osobě jednotného čísla.

Modální slovesa v angličtině nemají infinitiv a používají se pouze v nějakém pádě ve spojení s příslušnou osobou. Po modálním slovesu nenásleduje "to" a při tvorbě otázky za pomocí modálního slovesa pouze převrátíme slovosled.

Příklad modálního slovesa ve větě

Mezi nejčastěji používaná modální slovesa v angličtině patří:

V dalších částech tohoto článku se na jednotlivá modální slovesa z angličtiny podíváme podrobněji.

Opisné tvary modálních sloves z angličtiny - modal verbs

Kromě toho, že je třeba rozlišit sémantický rozdíl mezi can a may (to ale není předmětem samotné problematiky modálních sloves), je nejdůležitější vědět, že modální slovesa can, may a must nemají schopnost vyjádřit všechny časy, a proto se vytvářejí tzv. opisné tvary. Tyto opisné tvary modálních sloves potom použijeme ve chvíli, kdy potřebujeme použít modální sloveso v jiném než přítomném čase. Jednoduše tedy onen opisný tvar převedeme do potřebného času.

Opisné tvary modálních sloves existují jak pro klasický oznamovací tvar, tak pro zápor. V přítomném čase můžete použít buď modální sloveso, nebo jeho opisný tvar, v jiných časech potom výhradně opisný tvar modálního slovesa z angličtiny.

Opisné tvary modálních sloves z angličtiny - modal verbs:

Modální slovesa would, should, shall, ought to, had better

Kromě modálních sloves (can, may, must) popsaných v předešlé části, rozeznává angličtina i další. S některými z nich se můžeme setkat také velice často, a tak neváhejme a pojďme se na ně alespoň v krátkosti podívat. Jedná se o modální slovesa would, should, shall, ought to a had better.

Modální anglické sloveso would

Hojně používané modální sloveso would tvoří ve větě podmiňovací způsob. V oznamovací větě pak stačí před požadované sloveso vložit would a podmiňovací způsob je vytvořen. Nejčastější kombinace je se slovem like - tedy I would like to (zkráceně pak I'd like to), což znamená "rád bych".

například: Rádi bychom jeli do kina.  ->  We would like to go to the cinema.

Modální anglické sloveso shall

 
Modální sloveso shall má dvě možné použití a to:

• namísto "will" v budoucím čase prostém pro první osobu jednotného a množného čísla
• jako slovo "mám, máš, má, ..." (nikoli však ve významu vlastnictví) nejčastěji v otázkách

 
 
V případě první varianty lze "shall/shan't" použít namísto "will/won't" v prvních osobách:

například: I will write it tomorrow.      I shall write it tomorrow.

 
 
V případě druhé varianty lze použití "shall" asi nejlépe demonstrovat na příkladu:

například: Kam máme jít?      Where shall we go?

Modální sloveso should, ought to a had better

Modálních slovesa should, ought to a had better se označují jako modální slovesa pro udílení rady (giving advice). Jendotlivé varianty používáme dle toho, jak důrazná je ona rada a zda je konkrétní nebo naopak velmi obecná.

 
should/shouldn't

Pro nekonkrétní, obecné a neutrální rady se používá modální sloveso "should/shouldn't". Gramatické použití je velice jednoduché:

například: Neměl bys kouřit.      You shouldn't smoke.

 
ought to/oughtn't to

Obecně laděná, avšak velice důrazná rada využívá semimodálního slovesa "ought to/oughtn't to". Použití je velice podobné:

například: Měla by se omluvit.      She ought to apologise.

 
had better/had better not

Naopak modální sloveso "had better/had better not" (zkráceně 'd beeter) se používá pro konkrétní rady, které překládáme jako "raději bys němel".

například: Raději bychom tam něměli chodit.      We'd better not go there.