Francouzský zápor
7.4.2014 - Francouzština
Jistě jste již někdy zaslechli, jak si někdo dělá z „Frantíků“ srandu způsobem: „Ž ne žeru, ž papá.“ Kdo ví, jestli ten vtipálek věděl, že se tím blíží francouzskému záporu. V tomto článku rozklíčujeme, k čemu se to „papá“ vlastně vztahuje.
Tvoření
Ve francouzštině se zápor vyjadřuje pomocí dvou záporných částic: NE a PAS. Tyto dvě záporky obklopují negované sloveso.
Například:
Je peux. |
Můžu. |
Je ne peux pas. |
Nemůžu. |
Právo silnějšího
Ve spisovné a písemné formě francouzského jazyka se používají obě záporky. Ovšem v hovorové formě obě záporky uslyšíme zřídkakdy. Francouzi totiž zcela vypouštějí kratší a méně znělou první záporku NE a ve větě nechají pouze silnější a lépe slyšitelnou PAS.
Například:
Je peux. |
Můžu. |
Je peux pas. |
Nemůžu. |
V minulém článku jste se dozvěděli, jak se stručně představit. Tím pádem vězte, že budete potřebovat někomu říct, že opravdu z Francie nejste, i když máte skvělý přízvuk. Zápor se Vám tak bude náramně hodit. Zde máte možnost si ho procvičit.
Autor: Ondřej Volšík
Zpět na přehled článků