Můj koníček, aneb zpodstatnělá slovesa poprvé

Reisen, Kochen und Lesen, das sind meine Hobbys. Říkáte si, co je to za divnou větu? Proč jsou slovesa napsaná s velkým písmenem? … Zadržte! Reisen, Kochen, ani Lesen v této větě slovesy nejsou, i když tak na první pohled vypadají. Proč? Čtěte dál a dozvíte se víc.

Vítejte u dalšího gramatického jevu, jímž jsou tzv. zpodstatnělá slovesa. Že Vám to ale vůbec nic neříká? Tak schválně, pojďme si pomoct češtinou: sloveso: číst – podstatné jméno: čtení, cestovat – cestování, vařit – vaření apod. Stejně jako čeština, ani němčina si s vytvářením podstatných jmen ze sloves nedělá příliš starostí. V podstatě se dá říct, že před sloveso se přidá člen „das“ a napíše se velké písmeno na začátek slova.

Ani zpodstatnělá podstatná jména se použití členů nevyhnou. V podstatě platí, že mluvíme-li v obecné rovině, není člen potřeba. To znamená, že např. „můj koníček je cestování“ se přeloží jako „mein Hobby ist Reisen“: blíže neurčuji – nepotřebuji člen .

Budeme-li chtít pochválit vaření své matky, člen potřebujeme, protože mluvíme o konkrétních "gastronomických" schopnostech konkrétní osoby – „das Kochen meiner Mutter ist toll“ (to vaření mé matky je výborné).

Mein Hobby ist Lernen . x Das Lernen macht mir heute nicht Spaß.

(Mým koníčkem je učení. x To učení mě dnes nebaví.)

Lesen mag ich sehr. x Das Lesen ist heute so langweilig.

(Čtení mám velmi rád. x To čtení je dneska tak nudné.)