Ti, kteří vědí, o jaký sport se jedná, si asi musí klepat na čelo, proč ho zmiňujeme zrovna v únoru – v měsíci, kdy se konala zimní olympiáda v Rusku. Kdo se ale díval a viděl lyžaře v krátkých rukávech a hokejisty jezdící na kole v trenkách, tak musí uznat, že zase taková zima asi nebyla…
Pro koho je hra určena
Pétanque má tu výhodu, že ho můžete hrát kdekoli a kdykoli. Ať se cítíte staře nebo mladě, mužně nebo žensky, plácek, kde budete mrskat kovovými koulemi k prasátku, si najdete vždy. Buďte si jistí, že ve Francii byste našli i v této roční době partičky štramáků, kteří se v parku pravidelně scházejí na své odpolední duely. Zapálí si doutník, poupraví si baret a jdou do boje.
Jak se stát velmistrem
Abyste si nemysleli, pétanque není jen bezhlavé házení kovových koulí. Naopak vyžaduje nemalou dávku taktického myšlení a naprosto přesnou mušku. Nebojte ale – pravidelným tréninkem vše doženete. Hlavním cílem hry je totiž mít na konci duelu co nejvíce svých koulí co nejblíže k dřevěné kuličce. Je ovšem nutné při hře dodržovat určitá pravidla.
Kázeň musí být, tak je to správné…
Proti sobě nastoupí dvě družstva o 1-3 členech. Hází se z místa ohraničeného kruhem o průměru asi 50 cm. První házející vhodí „košonek“ (prasátko – z francouzského „cochonne“) do hřiště a pokračuje dál ve hře hodem své koule. Poté nastupuje protivník a hraje do té doby, než se mu podaří umístit svoji kouli blíže ke košonku než se povedlo soupeři. Může jak vyrážet soupeřovy koule, tak zasáhnout dřevěnou kuličku tak šikovně, že ji odrazí směrem ke svým koulím. Pokud si jeden tým vyhází všechny koule, ten druhý dohází ty své a je konec hry. Vítězem se stává ten, kdo má nejblíže košonku nejvíce svých koulí. Počet vítězných koulí se každou hru sčítá a vítězem klání se stává to družstvo, které jako první dosáhne 13 bodů.
„Nohy u sebe“
Původ této francouzské hry zasahuje až do středověku, kdy byly koulové hry rozšířené. Hrály se „Provensálské hry“, při kterých hráči házeli koule s rozběhem na vzdálenost přibližně 20 metrů.
Na začátku 20. století žil na jihu Francie v městečku La Ciotat Jules Hugues. Tento jeden z nejlepších hráčů Provensálských her trpěl silným revmatismem, a tak nemohl dál pokračovat ve své kariéře. A to byl ten impuls, kdy se zrodil pétanque. Jeho přátelům přišlo líto, že nemůže dál hrát, a tak s ním začali házet koule bez rozběhu a na menší vzdálenost. Hráli tak s nohama u sebe (fr. „pieds tanqués“) a dali tak vzniknout nové hře, která nese název Pétanque dodnes.
Že už jdete do nejbližšího parku na partičku pétanque? Výborně! Až se ale vydáte do Francie a vyzvete na zápas místního přeborníka, určitě by bylo fajn znát pár základ francouzštiny. Zkuste náš
kurz francouzštiny pro začátečníky!
Autor: Ondřej Volšík