Přivlastňovací zájmena
25.11.2012 - Angličtina
Přivlastňovací zájmena, která nestojí samostatně
Tato skupina přivlastňovacích zájmen patří k základním znalostem, se kterými se studenti setkávají již v počátcích výuky. Nemohou stát samostatně a vždy za nimi následuje konkrétní věc, ke které se váží. Pravděpodobně je znáte, ale určitě nebude od věci si je zopakovat:
I (já) – my (můj)
you (ty) – your (tvůj)
he (on) – his (jeho)
she (ona) – her (její)
it (to) – its (jeho)
we (my) – our (naše)
you (vy) – your (vaše)
they (oni) – their (jejich)
Př.:
It's my bag. To je moje taška.
Your cat doesn't look healthy. Tvá kočka nevypadá zdravě.
His hair is black. Jeho vlasy jsou černé.
Spolu s přivlastňovacími zájmeny, která stojí před slovem, nemůžeme používat členy ani ukazovací zájmena (např. a my bag, the your car...). Ty se používají pouze v souvislosti s dvojitým přivlastňovacím pádem (např. a friend of mine), ale o tom si povíme příště.
Přivlastňovací zájmena, která stojí samostatně
Jde o zájmena, která stojí bez podstatného jména. Používáme je tehdy, když přivlastňovacím zájmenem ukončujeme větu (např. This car is mine.), nebo v otázkách typu „Je to její?“, tedy „Is it hers?“
I (já) – mine (můj)
you (ty) – yours (tvůj)
he (on) – his (jeho)
she (ona) – hers (její)
it (ono) – its (jeho)
Př.:
This coffee is yours. Ta káva je tvá.
It is my dog. It cannot be his. To je můj pes. Nemůže být jeho.
Přivlastňovací zájmeno svůj
Na rozdíl od češtiny v anglickém jazyce univerzální slovo svůj neexistuje. Chceme-li jej vyjádřit, použijeme příslušné přivlastňovací zájmeno dané osoby.
Př.
She is doing her homework.
I'm lying in my bed.
He is drinking his cup of tea.
Používání přivlastňovacích přídavných jmen skutečně není složité, vždy si však musíme předem uvědomit, zda bude za zájmenem stát objekt, který přivlastňujeme nebo větu ukončíme. Cvičení, kde si můžete probranou látku zopakovat vás čekají v rámci výuky OnlineJazyků.
Zpět na přehled článků